Pokud se budeme držet našeho tradičního západoevropského přístupu přiřadíme každé bylině konkrétní účel, na který jsme zvyklí z běžných přípravků obsahující jednu látku: kozlík lékařský na nervy, hloh na srdce atd.
Bylinné přípravky dle tibetské medicíny
Podle tibetského učení se nepoužívají izolované rostliny, ale kombinace nejméně tří složek. Různé složky se vzájemně doplňují nebo posilují.
Kromě toho jsou možné vedlejší účinky jednotlivých složek sníženy nebo eliminovány některými dalšími složkami. Účinek směsi je tak vyšší než u jednotlivých bylin.
Spolupráce bylin ve směsích pro zdravou rovnováhu těla
Tibetské vícesložkové směsi ovlivňují celé funkční skupiny v těle. Působí současně na různé metabolické procesy na různých úrovních. Např. tibetský recept Gabur má protizánětlivé účinky, podporuje cirkulaci krve a lymfy a zároveň i mikrobuněčnou látkovou výměnu. Dávkování jednotlivým složek receptů je velmi nízké, a tím nedochází k přetížení jednotlivých regulačních mechanizmů těla. Směsi obsahují více jak 1000 různých chemických sloučenin (např. flavonoidy, třísloviny, polyfenoly, esenciální oleje, saponiny), které mají vysokou antioxidační fukci při eliminaci volných radikálů a toxinů.
Velké množství látek postupně reaguje s volnými radikály a efektivně snižuje oxidační stres na buněčné úrovni. Proto má směs bylin mnohem vyšší účinnost než jednosložkový přípravek, anebo samotná potravina (např. ovoce, oblíbený vitamin C).
Pomocí přírodních bylinných směsí může tak tělo účině detoxikovat a přirozeně najít cestu zpět ke zdravé rovnováze. Vzhledem k těmto účinkům jsou tibetské recepty známé také jako síťové léky.
Koření je důležité pro chronické choroby
V Evropě bylo koření ještě v nedávné minulosti velice vzácné a jeho hodnota se vyvažovala zlatem. Používání koření ve směsích s ostatními bylinami v tradičním evropském bylinkářství chybí. Tibetské receptury obsahují různé druhy koření, které se používají pro léčbu chronických chorob zejména díky svými zahřívajícími vlastnostem.
U těchto chorob bývá zánět jakoby zakonzervován a ohřívající směsi koření pomáhají s jeho eliminací.
Znalost interakce mnoha látek byla mistrovsky realizována tibetskými vědci a lze ji nalézt v mnoha tradiční tibetských receptech jako např. v Dzati 10, receptu z muškátového oříšku, který je používán ke zklidnění těla a mysli.
